Myslíte, že na Titanicu hráli punk? Provázek hlásí „Dostojevský´s not dead!“

Kapitalismus, láska i drůbež! Na to všechno sází drzá, téměř anarchistická inscenace klasického románu F. M. Dostojevského Hráč v podání souboru Divadla Husy na provázku a mladého bouřliváka české režie Michala Háby. Tvůrci slibují strhující tempo, řadu živě hraných songů a nesmlouvavou hru se vším, co je na divadle svaté. Protože všechnu moc imaginaci! Poprvé už v pátek 23. listopadu 2018 na Velkém sále DHNP.

Zdá se, že v německém Rulettenburgu svítá na lepší časy. Zadlužený generál již brzy Francouzkovi splatí své dluhy a vezme si milovanou kurtizánu Blanche. A Francouzek? Ten se přece bude ucházet o generálovu dceru Polinu. Jenže babička, po níž všichni chtějí dědit, ne a ne umřít. A navíc je tu Alexej, který Polinu miluje i bez peněz. Koho však miluje Polina? A proč potřebuje peníze? Proč všichni pořád mluví o penězích?

Dostojevského autobiografická próza Hráč z roku 1866 je obrazem světa, jímž hýbou peníze. Stejnojmenná inscenace, která už 23. listopadu „rozhýbe“ Velký sál Divadla Husa na provázku, se ptá po jeho budoucnosti.

Jde přitom o dlouho očekávaný „brněnský debut“ Michala Háby, oceňovaného režiséra a uměleckého vedoucího divadelní skupiny Lachende Bestien, který s Provázkem už dříve spolupracoval jako herec. Hába dlouhodobě vychází z postupů brechtovského divadla a zásadní roli u něj zpravidla hraje (sebe)ironický humor, i tentokrát lze proto čekat čerstvý a nepietní přístup ke klasické předloze.

Není přitom bez zajímavosti, že jeho Hráč bude již šestým Dostojevského dílem uvedeným na Provázku. Chce však být více než komentářem k interpretační tradici Dostojevského nebo k provázkovské minulosti. Příběh soukromého učitele a posléze hazardního hráče Alexeje (Dalibor Buš), zamilovaného do generálovy dcery Poliny (Simona Zmrzlá), je totiž podle tvůrců nečekaně současný. Alexejův pocit, že je otrokem systému, který údajně poskytuje naprostou svobodu, překvapuje svou aktuálností. Alexejova „vzpoura hrou“ proti němu je přitom nejen hráčská, ale slovy režiséra přímo „bytostně divadelní“: „Spolu s  Alexejem hrajeme na dřevotřísce, která znamená svět, vlastně o všechno. Jde nám o možnost či nemožnost vzpoury proti kapitalistickému systému, do kterého jsme se narodili v němž nemáme jako jednotlivci ani jako lidstvo budoucnost. Pohybujeme se přitom na hraně provokace i vzpoury. Zároveň se ale stále znovu vracíme k divadlu, divadelnosti a síle imaginace, která je naší jedinou zbraní. Umíme si představit nepředstavitelné? Třeba svět bez kapitalismu?,“ táže se Hába.

Výraznou složkou inscenace je hudba Jindřicha Čížka, který pro Hráče složil řadu nekonvenčních, chytlavých a zároveň podvratných songů ironicky balancujících mezi punkem a popem. S divadelními konvencemi si hraje i scéna Dragana Stojčevského, na níž se objevuje nejen drůbež ve všemožných podobách, ale třeba i díra plná bahna odkazující k „špinavosti“ rulety, o níž mluví Dostojevského předloha. Autorkou neméně hravých kostýmů je Adriana Černá, rovněž stálá spolupracovnice Michala Háby.

V náročné hlavní roli Alexeje se diváci mohou těšit na Dalibora Buše, který se prý v průběhu inscenace ve svém „hráčství“ dostává až na hranici fyzických sil, dámskou část obsazení tvoří Ivana Hloužková jako „nesmrtelná“ Babička, Simona Zmrzlá jako Polina a Růžena Dvořáková coby Blanche. Francouzka ztvární Jan Kolařík, anglického gentlemana Astleyho Milan Holenda a zadluženého Generála Tomáš Milostný; dále vystoupí Adam Mašura a David Janík.

 

HRÁČ

podle F. M. Dostojevského

 

 

 

Překlad: Ruda Havránková

Scénář a režie: Michal Hába

Dramaturgická spolupráce: Olívia Fantúrová,

herecký ansámbl inscenace a Všechnu moc imaginaci!

Scéna: Dragan Stojčevski

Kostýmy: Adriana Černá

Hudba: Jindřich Čížek

Autory písně Jakápak asi ta babička bude?

jsou Zdeněk Kluka a Jiří Pavlica,

za její poskytnutí do inscenace děkujeme.

 

 

OBSAZENÍ:

Buš____________________Alexej

Hloužková______________Babička

Zmrzlá__________________Polina

Dvořáková______________Blanche

Milostný________________Generál

Kolařík______________Francouzek

Holenda______________Mr. Astley

Mašura_____________První krupiér

Janík______________Druhý krupiér

 

 

Během přípravy inscenace nebyla

zraněna ani zabita žádná zvířata a děti.

 

Premiéra v pátek 23. listopadu 2018, 19.00

 

Další reprízy:

sobota 24. listopadu 2018, 19.00

úterý 18. prosince 2018, 19.00

středa 19. prosince 2018, 19.00

úterý 8. ledna 2019, 19.00

čtvrtek 31. ledna 2019, 19.00

sobota 2. února 2019, 19.00

středa 27. února 2019, 19.00

 

 

 

Dostojevský v Divadle Husa na provázku:

1981 – Karamazovci – dramatizace Peter Scherhaufer/Zdeněk Petrželka; režie Peter Scherhaufer. Hráli: Miroslav Donutil, Oldřich Navrátil, Vladimír Hauser, Jaromír Dulava, Petr Osolsobě a další.

2003 – Raskolnikov – jeho zločin a jeho trest – dramatizace Luboš Balák, René von Ludowitz, Vladimír Morávek; režie: Vladimír Morávek; Hráli: Petr Jeništa, Ivana Uhlířová, Pavel Zatloukal, Ivana Hloužková a další

2004 – Kníže Myškin je idiot – dramatizace Josef Kovalčuk; režie Vladimír Morávek; Hráli: Pavel Liška, Jiří Vyorálek, Eva Vrbková, Luboš Veselý, Marek Daniel, Ivana Hloužková a další.

2004 – Běsi – Stavrogin je ďábel – dramatizace Petr Oslzlý, René von Ludowitz; režie: Vladimír Morávek. Hráli: Jan Budař, Jiří Vyorálek, Simona Peková, Tomáš Sýkora, Michal Bumbálek, Radim Fiala a další.

2006 – Bratři Karamazovi: Vzkříšení – dramatizace Peter Scherhaufer/j. A. Pitínský; režie: Vladimír Morávek. Hráli: Jiří Vyorálek, Jan Budař, Petr Jeništa, Tomáš Sýkora, Dita Kaplanová, Gabriela Pyšná, Eva Vrbková.

 

Michal Hába (nar. 1986)

Divadelní režisér a herec, absolvent katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Umělecký vedoucí divadelní skupiny Lachende Bestien, kde režíruje a hraje.

Skupina Lachende Bestien se hlásí k představě divadla jako kritického média, tedy divadla apelativního, společensko-kritického a politického. Skupině jsou tedy blízká témata, která "visí ve vzduchu". Angažuje se také v kočovném Divadle Koňa a Motora.

S Divadlem Husa na provázku v minulosti spolupracoval na projektech Jirka Kniha hledá autora (2013, režie); Dvojí proměna aneb kuřátko a obilí (2015, herec); Kde Shakespeare můj…Už jde (2016, režie);  Strašlivá proměna měšťana v kozla a jeho strašlivá záhuba skrze hrozný pád (2016, herec)

O své tvorbě a přístupu k divadlu odpověděl časopisu Artikl: „Na stylovou čistotu si nepotrpím. Naopak mě baví vršit motivy a styly, baví mě divadelní obžernost.“