Divadlo Husa na provázku

50. sezona: Řešení je Vzkříšení

Kateřina Tučková

Režie: Anna Petrželková

Dramaturgie: Lucie Němečková

Scéna: Lenka Odvárková

Kostýmy: Hana Knotková

Hudba: Vítězslava Kaprálová, Bohuslav Martinů, Petr Hromádka

Inspice: Lenka Jirků

Asistent režie: Matej Synák

OSOBY:

Vitka: Tereza Marečková

Bohuslav Martinů:Dušan Hřebíček

Otec Václav Kaprál: Vladimír Hauser

Matka Vituše Kaprálová / Charlotta Martinů, manželka Bohuslava Martinů, švadlena: Ivana Hloužková

Ota Vach, spolužák a milenec/ Ivan Tondr, voják: Jan Mansfeld

Theodor Schaefer, pomocný pedagog ve škole Kaprálových, milenec: Adam Mašura

Rudolf Kopec, letecký inženýr, vedoucí folklorního kroužku a milenec: Tomáš Milostný

Jiří Mucha, spisovatel, milenec a manžel: Ondřej Kokorský

Rudolf Firkušný, pianista: Tomáš Žilinský

Jarmila Vavrdová, kamarádka, zpěvačka / Líba, pařížská kamarádka / členka emancipačního hnutí ŽNR (Ženská národní rada): Simona Zmrzlá

Pedagogové / Obdivovatelé Bohuslava Martinů / Filharmonici

soubor DHNP

Orchestr pod vedením Martina Jakubíčka ve složení:

Martin Holinka, housle

Petr Stupka, violoncello

Petr Kovařík nebo Radek Zapadlo, saxofon

Martin Jakubíček, klavír

Světová premiéra 23. února 2018 ve Velkém sále DHNP

Osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové očima spisovatelky Kateřiny Tučkové a režisérky Anny Petrželkové.

Příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory – jakoby věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami.

Zastavila ji až předčasná smrt - zemřela v pouhých pětadvaceti letech v roce 1940 v Paříži. V té chvíli však už za sebou měla bohaté autorské dílo, které komponovala od devíti let, dirigovala orchestr BBC, Pražskou filharmonii, byla životní i tvůrčí partnerkou o pětadvacet let staršího Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili slavný milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli slavní představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži.

Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen.

Vítězslava Kaprálová (1915– 1940)

Skladatelka, dirigentka a klavíristka. Autorka více než čtyř desítek skladeb orchestrálních, komorních, písňových, klavírních i vokálních. Svou první skladbu V říši bájí složila v devíti letech. Z raného období vyniká Vojenská symfonieta, Groteskní passacaglia a čtveřice klavírních skladeb proslavená pianistou Rudolfem Firkušným Dubnová preludia. Z pařížského období pak Variace na zvonkovou hru kostela Saint Étienne du Mont, Partita a Ritornel pro violoncello a klavír. Největší pozornost dodnes upoutává její písňová tvorba. Získala řadu ocenění (cena časopisu Tempo 1937, Smetanova cena 1938, cena Svatoboru 1939). Jako první česká dirigentka řídila koncert České filharmonie (1937) a symfonický orchestr BBC (1938).

V letech 1930 – 1935 studovala jako vůbec první dívka skladbu a dirigování na konzervatoři v Brně, skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Poté pokračovala na mistrovské škole pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka a Václava Talicha. V roce 1937 získala stipendium na École Normale de Musique (dirigování ji učil Charles Munch). Byla žačkou hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Stali se z nich spolupracovníci a důvěrní přátelé. Vzájemně se ovlivňovali ve své tvorbě. Po válce se stala členkou České akademie věd in memoriam.

Vitčino zdraví bylo od mládí chatrné, nemocné plíce si léčila v Tatrách a na Jadranu. V dubnu 1940 se provdala za Jiřího Muchu. Krátce po svatbě byla hospitalizována v Paříži a při útěku před frontou zemřela v Montpellier. Nejpravděpodobnější příčinou její smrti byla miliární tuberkulóza. Po válce byly Vitčiny ostatky exhumovány, v Paříži zpopelněny a uloženy na Ústředním hřbitově v Brně. V kanadském Torontu vznikla v roce 1998 mezinárodní společnost pečující o odkaz Vítězslavy Kaprálové - The Kapralova Society.

Kateřina Tučková (1980)

se narodila v Brně, kde vystudovala dějiny umění a bohemistiku. Působí jako spisovatelka, kurátorka a programová ředitelka festivalu Meeting Brno. Za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009)o odsunu brněnských Němců získala čtenářskou cenu Magnesia Litera. Druhý román Žítkovské bohyně (2012) je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části našich dějin. Kniha získala cenu Magnesia Litera a cenu Josefa Škvoreckého. Svět umění a literatury spojila v knihách Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). Její knihy vyšly v deseti jazycích, do dalších čtyř se překládají.

Vitka je autorčiným dramatickým debutem, hra vznikla pro Divadlo Husa na provázku. Knižní vydání připravilo nakladatelství Host.