12. 4. 2019 - PÁTEK

Tenhle týden byl pro KKRD-učedníky trochu roztahanej, ale slepili jsme, co se dalo. „Prostě se bude vpředu mrdat a vzadu budeš ty mluvit o lodích,“ rázně uzavírá inscenační záhadu mizanscény Anička a my souhlasíme. S hlavou v dlaních. Od smíchu samozřejmě. Neboj... možná... uvidíme...

Došlo mi taky, jakou další rovinu v sobě nese tahle komunita. Není to o síti. Jasně, jejich stoprocentně fabulovaně pravdivý storís sice najčastějc potkáš na fíbíčku, ale aby ses jim dostal až na kořen, musíš je odžít. Tohle ti totiž musí prostoupit tělem. Tady ti žádný sdílení a líbka metál nepřipnou. Je potřeba nechat na svý orgány pěkně skutečně působit ty hektolitry zrzavýho vasru, čuchnout si k tomu čůráčímu světu z plnejch plic. Naše zkoušky tak prostupuje dunc experimentu. Lijem po sobě lák z vokurek, motáme se igelitem, svlíkáme cibuli. Májka, zlaté dědictví. My jsme ten pstruh... Všechnu moc realizaci!

Inspiční koc L.