13. 2. 2019 - STŘEDA

Nejen kancelář umělecké šéfky prošla s nástupem nového vedení náročnou rekonstrukcí. Také půdní dramaturgie (bez oken, neboť dramaturgové, jak známo, vidí daleko i bez nich) došla zásadní proměny: vymetli jsme pavučiny a na stůl položili nalezenou bustu. Dramaturgická kancelář tak rázem dostala šmrnc klasického vzdělání a jakousi přísnost hodnou tohoto místa. Rafinovaná kombinace tmavé a nevytopené půdy s tímto antikizujícím objektem teď budí v každé návštěvě přesně to, co měla podle Aristotela budit správná antická tragédie: soucit a bázeň. Co víc si může dramaturg od své klauzury přát?!

Váš M.S.