15. 4. 2019 - PONDĚLÍ

Provázek je napjat k prasknutí. Mezi ztemnělou Sklepní scénou, z níž duní Pravidla bincárny, a prosluněnou zkušebnou, v níž se rozhostilo Ticho na Zemi. Mezi dionýskými orgiemi a apollinským klidem. Mezi ďábelským smíchem a výmluvnými pohledy. Jedna část souboru se učí nemlčet o věcech, o nichž se běžně mlčí, ta druhá, k níž se hrdě hlásím, se učí mlčet o věcech, o nichž se běžně mluví. Jedna s druhou má sotva čas prohodit slůvko. Jen paní uklízečky se vyrovnaně usmívají. Na schodech někde mezi...

Provázek je napjat k prasknutí. Jako struna, která se brzy rozezní. Jak? A čím? Nevím. Jen si říkám, že jestli už v pondělí ráno myslím na Nietzscheho, jsem zvědavý na pátek.

Váš M.S.