27. 2. 2019 - STŘEDA

„Martine, ještě si myslím, že bychom měli v Tichu na zemi jinak vnímat i čas… To znamená, že by nám mělo jít i o to vytvářet svébytnou atmosféru i tempem (časem) jednotlivých jevištních událostí. Ne kopie života, ale pohled na realitu novou realitou… Tolik po ránu v úterý,“ napsal mi včera v 09:25 režisér Dodo Gombár. Na mou odpověď a pozdrav ze Zelného trhu se z Bratislavy ozvalo už jen: „Bacha na kedlubny!!!“ A tak dávám bacha. Nejen na kedlubny kolem sebe, ale i na zajímavé postřehy o tichu a možnostech jeho inscenování, které plynou z rozhovorů s dalšími členy tvůrčího týmu…

Se scénografem Markem Hollým jsme včera mluvili o možném fyzikálně-filosofickém charakteru inscenace, o kvantové fyzice i pravděpodobnosti, že jednou někdo z nás projde zdí. S kostýmní výtvarnicí Hanou Knotkovou dnes ráno o tom, jak kostýmovat 30 000 postav v sedmi dimenzích. Všichni jsme se neustále vraceli k vertikalitě horizontály. Začínáme, jak vidno, poctivě a zeširoka. ...Kdy že je ta první čtená?

To KKRD Girls Anna Davidová a Eva Petláková jsou ve svém uvažování o sklepní inscenaci Pravidla bincárny mnohem konkrétnější. Momentálně shánějí igelit. Hodně igelitu. Proč? Aby pasři měli kam stříkat, když manželka není doma."

Vypadá to, že zatímco na Velkém sále nás čeká ticho, ze sklepa to bude dunět.

Váš M.S.