BÁSEŇ, CO SE ZAPÍŠE - akce 3/25

BALADA PRO BANDITU - 220V - AKCE 6/25
Dnes začal- jako šestá akce festivalu Divadlo v pohybu XI: Provázek má narozeniny- kobercový nálet derniér Balady pro Banditu (Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky-) Skončilo to jednak ovacemi, jednak Jan Zadražil přečetl první kapitolu z Divadelního románu od Bulgakova, různí sympatičtí lidé si o překot nechali podepisovat Překrásný příběh, co vyšel na téma posledních dvaceti let v Provázku před týdnem a smutno bylo a hezky u srdce. Jaroslav to zvládnul jako král a přichomýtl se i Exupéry. Domluvilo se , že v neděli bude Na provázku střílet z poplašnáku. Přijede kvůli tomu až z Prahy. Pro obrovský zájem veřejnosti rozhodli se zřídit každý den ještě nějaká ta přístavková místa na zemi. Zkrouceni v koutě budete to moci vidět- jestli vám jde o lásku. Na provázku- Nám jo.

KNIHA V POHYBU II - DIVADELNÍ ROMÁN - AKCE 5/25
Ani po premiéře si nedali pokoj, dnes v Ostopoviích křtili knihu, co na ni Lucka Němečková a Pavel Brabec pracovali celý rok.
Jmenuje se Překrásný příběh a je o tom, co se dělo na Provázku v rozmezí let 1998- 2018.
Ondra Kokorský otevřel dvacet litrů vína hned několika vývrtkami současně, Dominik Teleky na střeše Národního divadle Praha zazpíval Pro tebe, mobilem se to přenášelo
do Ostopovic a Petr Oslzlý měl krásnou řeč. Jan Symon druhou -byli oba nádherní- když to formulovali- co že to pokládají za důležité o této noci... Michail Bulgakov to okomentoval dvaceti sedmi větami z Divadelního románu a Morávek zhasl všechny reflektory a kapela OKno hrála jako z partesu a bylo najednou vidět nebe a ohně šlehaly a Michal Zahradník obtiskl to svoje razítko, kam to jen šlo- což byla Událost.
P.S.: Ta knížka je fakt krásná-

KNÍŽE MYŠKIN JE IDIOT: VZKŘÍŠENÍ - AKCE 4/25
Jsou dny, kdy je třeba mluvit o hercích. Jan Manfeld stal se Gaňou. Tomáš Žilinský Ippolitem. Jaroslav Tomáš Pticynem. A všichni ostatní zas se stali těmi, kterými už kdysi byli a teď jsou zas. Divadlo praskalo ve švech a osmnáct herců a dvě děti hráli o lidech a Pavel Liška třásl se nad stavem lidstva tak, až se jednomu nechtělo věřit, že to, co vidí, je jen divadlo, a ne skutečnost. Morávek sfoukl svíčku. Milostného Rogožin málem vraždil a Nastasja Filipovna Andrey Buršové se třpytila a zpívala tak, až se zachvěl dům. Svět Fjodora Michajloviče Dostojevského znovu ožil --- proto, abychom více milovali a stali se lepšími. Čtvrtá akce Divadla v pohybu je za námi. Buďte s námi i u všech dalších.

BÁSEŇ, CO SE ZAPÍŠE - AKCE 3/25
Včera tisková konference. Sešli jsme se U jeptišek nad Uličkou Václava Havla. Morávek mluvil o 25 akcích Divadla v pohybu XI. Všechny tím omráčil. Minařík opravdu políbil Řehoříka. Herci Jan Mansfeld, Jaroslav Tomáš, Tomáš Žilinský a Dominik Teleky poobědvali a byli skromně těmi, kdo mají být obdivováni - novými posilami souboru DHNP. Na domě visí nová pamětní deska. Je z černého mramoru, psaná zlatým písmem a jejím autorem je fantom Timo. Slavnostně ji odhalil Ondruš, který odhalil ještě něco, co neměl. Taky představili nové inscenace. Je jich šest.
Idiot-Vzkříšení - režie V. Morávek
Triptych (Matka. Služka. Panna) - režie J. A. Pitínský
Na protest - režie V. Morávek
Vitka - režie A. Petrželková
Turnový háj - režie G. Ženatá
Amerika - režie M. Dočekal

A pak vyhlásili Báseň, co se zapíše:

"Divadlo Husa na provázku slaví letos 50 let od svého vzniku.
Z přetlaku radosti a touhy po sdílení vypisuje malou soutěž
o nejlepší původní báseň o Divadle Husa na provázku – o jeho tvorbě
a o lidech kolem něj. Nemusí však jít nutně jen o báseň.
Někdy stačí třeba jen věta, heslo, slogan, příběh,
povídka, píseň či – bůhvíco ještě.

Vítěz soutěže získá celoroční předplatné
do Divadla Husa na provázku pro dvě osoby.
Jeho příspěvek pak nejspíš bude tištěn různě na plakátech,
psán po nejrůznějších zdech a chodnících
či kroužit tramvají z konečně na konečnou
dnem i nocí po celém Brně.

Své příspěvky můžete zasílat na adresu: provazek@provazek.cz.
Uzávěrka soutěže je 31. 1. 2018." (Tak nám pište!)

Je to všecko trochu pošetilé nejspíš, ale krásné-

DIVADLO PLNÉ LÁSKY – akce 2/25
V pátek to všechno vypuklo. Přímý přenos z představení Lásky jedné plavovlásky. Následkem toho sešlo se strašně moc hostů, Alžběta vyděšeně pobíhala po baráku, nevěda, kam všechny ty lidi usadí, ale zas se to nějak nafouklo a všichni se všude vešli a byli laskaví jako při revoluci. Té něžné. Deset kamer zurčelo bez přestání, barák se skvěl v obležení soch a přenosových vozů a na scéně se herci topili v trapnosti, co ji tak hezky uviděl v českých duších Miloš Forman. Kokorský si nechal narůst knír a Marečková hrála všecku tu bolest tak, až se při pláči nestíral make-up jen jí, ale všem. Jindra Štreit plesal, že neměl slov, Pavel Švanda byl překvapený, že herci ještě pořád říkají jeho slova o zlatých šedesátých a Dana Morávková odpustila všem, že se dvě hodiny před představením museli s Maláskem procházet v dešti. Taky kritici přišli a Hulský připomenul, co všecko s Provázkem už zažil – a nic z toho nebylo nadarmo. Morávek následkem toho všeho byl na desti místech najednou a během několikadenních příprav spal čtyři hodiny. A pak se grilovalo na Alžbětinské scéně a ředitel Oslzlý si připíjel vínem Provázku na počest a spousta krásných lahví se na těch narozeninách vypila. Někteří odešli až nad ránem a ředitel programu ČT ART nechtěl ani pak odejít, uhranutý atmosférou Provázku, který tiše a vytrvale svítil. Divadlo v pohybu XI – Divadelní román. První akce z plánovaných padesáti je za námi. Aleluja.