PONDĚLÍ - 11. ÚNORA 2019

Ty se nesměj, ty seš inspicientka,“ pronesl herec D.B. během sobotního dílu Zkušebny ke kolegyni L.J. a já na tu větu myslím ještě dnes...

Zkušebna je v divadle prostorem pro hledání a zkoušení (si) a provázkovští herci se rozhodli, že do něj jednou měsíčně přizvou i diváky... Ti se tak mohou účastnit zázraku tvorby: onoho momentu, kdy herec stane na bodu nula a neví vůbec nic, momentu, kdy se z "ničeho" začíná stávat a utvářet "něco"... Ono počáteční „nic“ však je ničím toliko zdánlivě. Výchozím bodem herecké improvizace totiž není „nic“, je jím vztah s protějškem – s hercem, divákem, rekvizitou, se světem jako takovým... A tedy vlastně „všechno“. A všeho se lze na Zkušebně skutečně nadít...

Atmosféra radostného sdílení (třeba i nejistot) a pocit nereprízovatelnosti právě prožívané chvíle jsou opojnou a návykovou zkušeností pro všechny zúčastněné. Specificky lidskou zkušeností hledání a zakoušení autentického vztahu, z níž vychází vše, čemu říkáme „divadlo“, a do níž každý vchází nikoli jako herec, inspicient či divák, ale jako člověk. Nedivil bych se proto, kdyby inspicientka L.J. herci D.B. na jeho poznámku odvětila: „Už ne.“

Tož příště.

Váš M.S.