Divadlo Husa na provázku

Zítra se to stane. Dlouho očekávaná Bleší party je totiž na spadnutí. Od dvou hodin zase jednou do nevidím. Provázkovský dvůr bude žít nejen blešákem, ale i hudbou. A v sedm přijde Pammrová! Anna. Neznáte ji? Říkalo se jí čarodějnice, poustevnice nebo lesní žínka... Ona však byla úkazem ještě podivnějším: vzdělanou filozofkou, esejistkou a pravděpodobně první ekoložkou v dějinách naší země. Přijďte na představení i na besedu před ním, která se koná už od 17.00!

Těšíme se na vás!

Váš M.S.

Koncert pro zlobivé děti od osmnácti let výš, kterým včera náš dvůr rozechvěl soubor Brno Contemporary Orchestra, ještě ani nedozněl a ústřední provázkovská kancelář už se plní nápadnými i nenápadnými kousky všeho možného, které se objeví na sobotní Bleší party. Že nevíte, co to je?

Řekněme, že něco mezi bleším trhem a koncertem průběžně se zvrhávajícím v recesistický večírek. Hlavně je to ale jedinečná možnost provětrat a osvěžit s námi skříně, šuplíky i uši – za zvuku folkové, rockové a všelijak blíže nespecifikovatelné hudby v podání kapel zaměstnanců Provázku: Candish/Giltin/Je-li to kapela/Létající kocour/Moji blízcí/Okno/Out of sorts/Tereza Volánková/Žádný cígo…

Začínáme od dvou a jsme Eco&Music friendly! Stavte se.

Váš M.S.

Dejvice v Brně. Brno na Balkáně. Všichni na nohou. Včerejší večer v nás bude doznívat ještě dlouho. Provázek se otevřel. Jeho dvůr se rozžil. Zvlášť obětaví pracovníci divadla žili celou noc tak usilovně, že... dnes v chladném přísvitu svých počítačů vypadají spíš neživě. Do práce však dorazili všichni a už se chystají na další z mnoha červnových akcí. Hold letní nezdolnosti! A dík i nezdolným hostům z Prahy 6!

Váš M.S.

Provázek dnes potkává Dejvice. A vyhrává k tomu balkánská dechovka! To bude dlouhá noc...! Další. Blyštivá, třeskutá a ještě kdovíjaká. Už se těšíme na scénickou esej na motivy série fejetonů Karla Čapka „Továrna na absolutno“ v režii naší šéfky Anny Davidové a v podání pražského Dejvického divadla i na večerní party s balkánskou dechovkou Oranžáda. Jestli tohle není začátek léta...!

Váš Provázek

Zdá se mi, že dnes budeme ještě chvíli žít včerejší radostí. Tou dětskou i tou naší.  Nejen proto, že jsme dětským dnem s názvem Přijela k nám pouť! otevřeli a pokřtili provázkovský dvůr v novém, ale také proto, že se nade vší pochybnost prokázalo, jak správný a důležitý tento krok byl. Když jsme se po svém nástupu s provozem divadla i samotnou jeho budovou seznamovali zevnitř, překvapilo nás, že potenciálně magický prostor provázkovského dvora je využíván spíše k interně-provozním účelům a že jej širší brněnská veřejnost až na výjimky nezná. (Bodejť by znala, když jí nebyl běžně přístupný.)

Naše rozhodnutí ho otevřít a oživit bohatým kulturním programem bylo přirozeně provázeno řadou nejistot, tou největší přitom představoval samotný zájem veřejnosti… Budou obyvatelé a návštěvníci města o podobný prostor stát? Po včerejšku snad víme, že stojí. A že máme dost sil a chuti je naším dvorem plným zeleně a kultury oslovit, neřkuli okouzlit . Nemohu se dočkat další akce. Víte, kterou mám na mysli…?

Stavte se k nám. Jsme otevření.

Váš M.S.

Když jsme počátkem jara pózovali na provázkovském dvoře, jen málokdo kolem nás věřil tomu, že se nám podaří jej do léta skutečně proměnit, otevřít, oživit… A teď? provázek.open! 

Je 31. května 2019. Premiérou poslední inscenace naší sezony Ticho na Zemi provázkovský Jarní (ú)klid končí. Začátkem jara jsme utichli a změnili se v úklidovou četu, gruntovali jsme v sobě i v divadle. Koncentrovali se a reflektovali. Pro vás. Pokusili jsme se otevřít dveře i okna, vpustit do baráku, který nám byl svěřen, nový vítr… Byla to nečekaně divoká jízda, všechno jen ne klidná. Výsledek?
Dvě zbrusu nové inscenace. Tři nové formáty - pro rodiče s dětmi, studenty i cizojazyčné Brňáky. Nekonečně mnoho výrazných i nenápadných změn v provozu i samotných prostorách našeho divadla. A pozor! Včera se poprvé rozbušilo nové „zelené srdce“ Provázku – dvůr s magickou atmosférou a s kavárnou Čestmíra Piláta přístupný vám všem.

Premiéra naší inscenace obestřené tichem se blíží. Je 20.35 a my naposledy generálkově uticháme, noříme se do tmy - začínáme.

zítra se to stane.

Váš M.S.

Jubilejní 10. ročník festivalu Divadelní svět Brno s tématem „Evropský sen“ včera skončil. Díky němu jste v našem divadle mohli zhlédnout šest výjimečných hostujících představení, která bychom bez spolupráce všech brněnských divadel nebyli s to přivézt. Spojení "evropský sen“ se v uplynulých dnech skloňovalo mnohokrát a já nemohu, než jej použít i v souvislosti s festivalem samotným: Není snad Divadelní svět Brno živoucím ztělesněním „evropského snu“ v malém? Vyrůstá koneckonců z myšlenky naveskrz evropské, že totiž navzdory odlišnostem lze a má smysl společnou řeč nejen hledat, ale také nacházet.   

Proces tvorby našeho festivalu trvá měsíce a již sám o sobě má hodnotu a politický rozměr. Každé ze zúčastněných divadel do něj vstupuje se zcela vlastním pohledem na svět a vyhraněnou představou o tom, jak by ho měl festival reflektovat. Pravidelná zasedání dramaturgické rady, během nichž festivalový program vzniká, se dávno stala platformou pro setkávání brněnských divadelníků a diskuzi o současném divadle a jeho podobách. Diskuze je to živá, nutně plná střetů i kompromisů, zároveň však vysoce kultivovaná a vedená s respektem k odlišnosti pohledu, jedním slovem: demokratická.

Nepřestává mě udivovat a těšit, že mohu být členem týmu různorodých tvůrčích osobností, který v době sílícího izolacionismu, kdy se po Evropě opět začínají stavět ploty a zdi, rok co rok dokazuje, že nás toho spojuje víc, než rozděluje. Jsem rád, že jsme schopni se u této příležitosti společně přenést přes přirozeně totalitářské ambice každého uměleckého ega: letos ve prospěch hostování řady pozoruhodných představení vztahujících se k „evropskému snu“ nejen z Česka a Slovenska, ale také z Belgie, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Komorských ostrovů, Madagaskaru, Martiniku, Německa, Norska a Polska - a jako vždy především ve prospěch vás a pro vás, naše diváky.

Jsem přesvědčený že právě vůle k dialogu a spolupráci, která není než vůlí ke společenské zodpovědnosti, je základní podmínkou zrození, uskutečnění i trvání „evropského snu“ v tom nejlepším slova smyslu. Ať nám dlouho vydrží nejen v Brně!

 Váš M.S.

„Od začátku jsme věděli, že chceme s herci hledat chvíle, v nichž se nic neříká, protože říct cokoli je už pozdě, anebo brzy. Chvíle, v nichž člověk hledá řeč. Stanuli jsme přitom před nelehkým úkolem - jak promlouvat k současnosti inscenací, v níž se povětšinu času mlčí, aniž by se z toho stala pantomima? Za těch několik týdnů zkoušení jsme přitom od této obecné úvahy došli k jasnému jevištnímu tvaru s konkrétním dějištěm, příběhem a postavami,”  líčí v tiskové zprávě proces zkoušení Ticha na Zemi režisér Dodo Gombár. Spolu s ním v těchto dnech zdoláváme poslední metry cílové rovinky - potichu!