Ve třetím díle projektu Sto roků kobry sáhnul režisér Vladimír Morávek po legendárním Dostojevského románu Běsi, a požádal Petra Oslzlého, aby pro něj připravil dramatizaci.

Dramatizace sama je raritní. Vrací totiž do těla románu i slavnou Stavroginovu zpověď – tu část románu, která měla původně završit druhý díl románu. V korektuře byla vyškrtnuta, neboť svým obsahem byla pro úzkoprsého nakladatele nepřijatelná. Tato změna přivodila vážné, až do kořenů jdoucí přesunutí těžiska románu. „Lze nicméně předpokládat, že Zpověď měla hrát i velkou roli i v dílu třetím a její veřejná publikace (Stavroginem slíbená) měla patrně vpadnout jako puma do městečka a otřást jím již definitivně…“ píše v doslovu Bohumil Mathesius. Nuž tedy upravovatelé a dramatizátoři Ludowitz a Oslzlý to vzali vážně. Dohledali řídce publikovaný text a jeho prostřednictvím – po více než sto letech vyprávějí příběh o muži, kterého všichni tak obdivovali, až jim to zbořilo celé město.