Oskarovi je deset a je nemocný. Leukémie nebo co. Babi Růža z nemocnice je sice o dost starší, zato má ale hromadu parádních historek. A na rozdíl od rodičů nevyšiluje a povídá si s ním. Uf?

Ačkoli hrdinou oceňované prózy francouzského autora É. E. Schmitta je umírající dítě, o umírání v ní jde jen málo. Příběh přátelství zvídavého Oskara, píšícího dopis Pánubohu, a správňácké babi Růži vypráví mnohem spíš o životě, o lásce a o naději.

Nesentimentální ráz předlohy plné humoru i způsob jejího podání Vladimírem Hauserem a Ivanou Hloužkovou divákům znemožňuje stát se voyery cizího trápení a vede je k tomu, aby si spolu s Oskarem kladli dětsky prosté a dosti zásadní otázky, na něž se možná dávno přestali ptát.