Scénický časopis Divadla na provázku a HaDivadla. 

Obě divadla v inscenaci udělali na tu dobu nevídanou věc - mimo jiné na scénu vynesla transparenty s nápisy Jsme svobodní nebo Ať žije Masaryk!

Inscenace vznikla k 70. výročí vzniku Československa. Šlo o multižánrový útvar, odvážnou a pravdivou výpověď o historicko-politicko-morálních souvislostech života v normalizovaném Československu.... V té době neslýchané věty o svobodných demokratických volbách, o tom, že žít v pravdě znamená žít svobodně či provolávání slávy tabuizovanému T. G. Masarykovi nemohly zůstat bez odvety ze strany vládnoucího režimu. 

Rozrazil měl pouze pár repríz v Praze, v Brně i v Bratislavě, ale poté přišel zákaz a vedoucím osobnostem obou divadel dokonce hrozil i soud. A to ještě ideologové netušili, že pod částí představení nazvanou Hostina filosovů byl podepsaný zakázaný autor Vladimír Čermák a další část - historicou meditaci v pěti dějstvích Zítra to spustíme napsal přímo pro tento scénický časopis disident Václav Havel. Oni oba, stejně jako ostatní autoři, zůstali v přísném utajení a inscenace byla podepsaná redakční radou. 

Na premiéru Rozrazilu 21. října 1988 do Brna přijela i Olga Havlová, na pražskou premiéru, která se v klubu Na Chmelnici konala o týden později, měl přijít i Václav Havel, ten byl však zrovna zadržován policií. V lednu 1989, kdy bylo představení zakázané a divadelníkům hrozila žaloba, řekl brněnský disident Jaroslav Šabata: "Když tohle vyhrajete, bude to znamenat, že režim je slabý a do roka padne." Divadla svou inscenaci před tlakem státní moci ubránila - a hrála ji mimo jiné 17. listopadu 1989 v pražském klubu Na Chmelnici. V průběhu představení přicházeli do divadla lidé přímo z demonstrace a herci přizvali na jeviště i jednoho ze studentů, který podal autentické svědectví o policejní brutalitě. Obě divadla okamžitě vstoupila do stávky....