7. 2. 2019 - ČTVRTEK

Výhledy ze zdejších oken mě fascinují... Nejhezčí je ten na svažitý Zelný trh a dále až na Hády, který se člověku otvírá, když zasedne u legendárního stolu ve sdílené kanceláři... I zcela pragmatické „provozní porady“, které zpravidla s notnou dávkou divadelního masochismu svoláváme již na půl devátou, se díky pohledu z okna na růžovo-zelený Zelňák stávají naveskrz snesitelné, neřkuli líbezné. Jsou to jakési jitřní audience, jak je pěstovali francouzští králové, během nichž se člověk probouzí spolu s městem a s prvními doušky kávy srká i informace o provázkovském provozu. Zvlášť když umělecká šéfka A.D. napeče, tajemnice S.K. ztišeným, přívětivým hlasem předčítá ferman na příští týden, PR-víly A.N. a M.R. nevěřícně mžourají na stále rostoucí čísla prodeje a vedoucí techniky J.Z., řečený B., si spokojeně pobrukuje...

Výhledy ze zdejších oken mě fascinují... Někdy i celou minutu, než dojde k první termínové kolizi a kolem stolu vypukne tvůrčí vřava. Rána na Provázku jsou tak krátká...!

Váš M.S.