Milan Uhde / Miloš Štědroň:
Balada pro banditu

Slavný muzikál o velké lásce a ještě větší zradě, o mužích, v kterých se zabydlel vztek a o ženách, který ten hrozný vztek umí z těch mužů vylíbat a vykousat a vyhladit. Je to zábavné a vzrušující představení. Divadlo Husa na provázku se v něm představuje ve vynikající formě. Nenechte si ujít...

 

V tomto představení se kouří.

Premiéra 17.11.2005

Režie: Vladimír Morávek

Libreto: Milan Uhde

Úprava textu: Vladimír Morávek, Barbara Vrbová

Dramaturgie: Barbara Vrbová

Scéna: Martin Chocholoušek

Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková

Hudba: Miloš Štědroň

Aranžmá: Petr Hromádka

Korepetice: Karel Albrecht, Martin Jakubíček

Choreografie: Leona Qaša Kvasnicová

Loutky: Antonín Maloň

Souboje: Václav Luks

Asistent režie: Martin Macháček

 

Morávek v Baladě roku 2005 nemluví o společenské revoltě, ale o divokém intimním dramatu. Morávek objevuje v příběhu divokou syrovost. K tomu souží zejména vynikající hudební aranžmá někdejších hitů Petra Hromádky. Nespoutanost i svůdnost chrlí dámské černobílé kostýmy Sylvy Zimuly Hanákové. Eva Vrbková jako Eržika je rebelka možná ještě větší než její partner. Luboš Mareček, MF Dnes (23.11.2005)

 

Morávkovo pojetí karpatského zbojnického tématu se zcela nevzdává jeho sociálních, rebelských ani mýtotvorných aspektů, spíše však klade důraz na privátní rovinu, na konfrontaci mužského a ženského principu. Tragicky končící vztah neromantického, až introvertního Nikoly a charismatické Eržiky je nazírán tak říkajíc perspektivou jevištních zkušeností ze světa Dostojevského: pulzuje pudovou erotickou vášní, ale zároveň je zatížen vzájemnou zradou a poznanou, fatálně trestanou vinou. Účinkující vystupují na jeviště z patrových galerií a do prken podlahy zlověstně zatínají dřevorubecké ( nebo i raskolnikovské?) sekery. Spolu s hudebníky (pozornost právem strhává herečka a suverénní instrumentalistka na kvinton Gabriela Vermelho) se pohybují přímo v hledišti, čímž se dále posiluje vědomí společné divácko-aktérské komunity. Vít Závodský, Rovnost (22.11.2005)

 

V arénovitě uspořádaném sále vyvolává režisér skutečně sen plný zemitých vášní. Vše je divoké a nezkrocené: ženy více než muži, zpěv přivolávající křik ptáků, tanec i dupot. Stylový posun Morávkovy inscenace se může pevně opřít o hudbu přearanžovanou Petrem Hromádkou, nyní inspirovanou etnickými motivy. Ženy jsou zde čarodějky, skutečné nebo alespoň potenciální, včetně výtečné zpívající hráčky na kvinton, Gabriely Vermelho a violoncellistky Evy Horákové. K půvabům stylizace patří pak rozkročení mezi divokostí a dětskou hravostí a něhou, soustředěné nejvíc ve fatální i rozverné Eržice Evy Vrbkové. Kateřina Bartošová, Lidové noviny (24.11.2005)

 

Autor fotografií Viktor Kronbauer, Jakub Jíra a Magdalena Minolová

Délka: 
180 minut
Osoby a obsazení: 
Nikola Šuhaj
Jan Zadražil
Eržika
Eva Vrbková
Mageri
Čarodějnice
Eva, její dcera
Gabriela Vermelho
Mara, její dcera
Gabriela Štefanová
Velitel
Radim Fiala
Koločavské ženy
Andrea Buršová, Naďa Kovářová, Jiří Pecha a Eliška Fuksová, Kateřina Mančalová, Gabriela Vermelho
Koločavští muži
Violoncello
Miroslav Tesař, Anežka Jungová
Klavír, Harmonium
Martin Jakubíček, Patrik Červák
Kvinton
Gabriela Vermelho
Housle
Tereza Marečková
Koločavské děti
Ester Yildizová nebo Libuše Reinerová a Samuel Stříbrný nebo Martin Sova