Divadlo Husa na provázku

Loučení se sezonou – 1. díl

Dnes poslední provozní porada letošní sezony. V radostné atmosféře díků za vše, co jsme spolu v posledních měsících prožili – a občas doslova přežili. Byla to strhující jízda, a to navzdory závazku, který jsme si s uměleckou šéfkou A.D. ještě před naším nástupem dali: Slíbili jsme si, že na sebe nenecháme dolehnout tlak na okamžité výsledky, že první měsíce na Provázku pojmeme jako pozvolné a důkladné seznámení se s divadlem, na něž bychom snad měli právo. Právě s touto představou jsme druhou část sezony 2018/2019 nazvali „Jarní (ú)klid“.

Zatímco k úklidu došlo, ke klidu nikoli. Zase jednou jsme byli bláhoví. A přece nelitujeme ničeho. Ostré zatáčky divadelního provozu, které jsme museli v plné rychlosti vybírat, nás všechny neobyčejně rychle stmelily. Nemůžeme dost poděkovat úžasnému týmu přátelských a pracovitých nadšenců (nejen) z kanceláří, kteří v divadle a pro divadlo pracují bez toho, aby je za to někdy někdo odměnil potleskem, lidí, kteří nás jako nově příchozí přijali mezi sebe a podporovali na každém kroku naší cesty plné nejistot, lidí, kteří byli našimi učiteli. Děkujeme i zpoza křídla Husy dnes. A těšíme se na vše, co přijde.  

Váš M.S.

250 000 donkichotů?!

Dvě stě padesát tisíc. Právě tolik se nás včera na Letné sešlo. A my museli chtě nechtě myslet na heslo naší příští sezony: 10 000 donkichotů! Právě tak prý v roce 1920 odpověděl Jiří Mahen na anketní otázku, co mladinké demokratické Československo nejvíc potřebuje. Na Provázku věříme, že by v dnešním Česku odpověděl stejně.

Podle některých jsou požadavky demonstrujících nerealistické, demonstrující sami naivní a jejich boj marný - donkichotský.

Nikdo však nemůže popřít, že demonstrace posledních týdnů probudily a senzitivizovaly část české společnosti, že vytvořily prostředí, v němž bude nejen pro premiéra těžší zasahovat do nezávislosti justice. Za to patří donkichotům z Milionu chvilek pro demokracii dík.

Těšíme se na příští sezonu. A bude-li to nutné, pak i na 16. listopadu 2019. Opět v Praze.

Váš Provázek

Milí diváci,

dnešní den je po celém světě věnován 68 milionům lidí na útěku. Uprchlíkům před válečnými konflikty či pronásledováním. Pro nás všechny je to příležitost zamyslet se nad bytostně evropskými hodnotami, jako jsou solidarita a soucit.

Nepodlehněme těm, kdo nám namlouvají, že evropskou kulturu lze zachránit jedině popřením jejích základních hodnot.

Dejme přednost naději před strachem. Protože nejsou žádní „oni“ a „my“, žádná „jejich“ a „naše“ budoucnost. Všichni jsme lidé – různých minulostí a jedné společné budoucnosti. Je čas za ni převzít zodpovědnost.

Uprchlíci jsou na Provázku vítaní.  

Váš Provázek

Až do půdní dramaturgické kanceláře doléhají šedesátá léta v podání Meteoru z Prahy, který se snesl přímo na náš dvůr... Z dálky slyším halas dojatých lidí, kteří se chtějí bavit navzdory letnímu dešti, lidí, pro něž takřečené „Lásky“ nebyly jen představením, ale kusem života. Krásná party. Jdu se přidat.

Váš M.S.

Dnes první derniéra Lásek jedné plavovlásky – Plavovlásek jedné lásky. V roli Aničky se rozloučí úžasná Tereza Marečková. Jak na tuto inscenaci vzpomíná? „Jelikož to bylo jedno z úplně prvních představení, v nichž jsem hrála, rodiče ještě moc nevěděli, co čekat. Jejich reakce po zhlédnutí byly diametrálně odlišné. Zatímco maminka byla celá nervózní, jestli jsem v pořádku, a musela jsem ji uklidňovat, že to je všechno jen jako, táta mi poté, co pochválil všechny kromě mě, oznámil, že se mi to líčení na konci dost rozmazalo."

Přijďte s námi oslavit Lásky i léto! Nestíháte-li představení, zavítejte alespoň na koncert kapely Big Beatles od 20.30!

Váš Provázek

Vedle zahrádkaření máme jako Češi ještě jeden unikát, co se zálib ve volném času týče. Trempink. Určitou skupinu obyvatelstva napříč společenským spektrem prostě přitahuje představa večeře z kotlíku (opravdovskýho, ne toho od Vitany), békání folku u otevřenýho ohně a couračky krajinou ve fest vyuzenejch hardech. A přesně takovýho pocitu nespoutanosti se našim Zkušebňákům zachtělo. Co na tom, že u nás to šlo jen na dvoře uprostřed Brna, s četou hasičů hlídající ohnisko. Dým máme autentickej!

Evidentně mnozí v sobě nosí kus divokýho zálesáka, kerej jakmile chytne slinu svobody a vůni hořícího dřeva, nic ho nezastaví. Trampingová Zkušebna zažehla plamen hrdinské poťouchlosti napříč brněnskou divadelní kavárnou. Plantážník Mark Hochman například v nočních hodinách opakovaně provokoval ostentativní kráděží vlajky. Ta se pak v průběhu neděle objevila ještě na mnoha nepůvodních místech po městě. Naši stateční ochránci osady ji však vybojovali zpět. Osada děkuje. A vzkazuje, že je silnější než kdy dřív!

Inspiční koc L.

Dnes božský pátek! A to nejen proto, že se blíží víkend. Nejdřív ve Velkém sále uvedeme Amadea, tj. Bohem milovaného, a po něm?! Ivančický dixieland s božskou zpívající PR-divou Provázku! Krásná a dlouhá cesta do letní noci plné hvězd. Přijďte odstartovat víkend s námi!

Váš Provázek

Pozor, pozor, hlášení inspiční koc: Příprava jedný mely na prknech, co znamenají svět, sice květnem skončila, v klokotu divadelního provozu však už delší čas probublává jedna iniciativa, která rozhodně stojí za pozornost. Proto se moje řádky budou teď nějaký čas věnovat jedné velice organické ne-inscenaci. Zkušebně. Není to sice podle blogu, co vyhrál nějakou literární cenu, o dechberoucí momenty překvapení v něm však rozhodne nouze není. Šavlovačku naběhlejma č*rákama vám sice pokaždý nezaručim, stát se to ale klidně může. Vlastně stejně jako doslova cokoliv jinýho. A modří už vědí, Zkušebna je totiž formát založenej téměř výhradně na improvizaci. Volným a nepřipraveným hraní, kdy si herci zkouší, co kterej jejich kolega snese. Nebo oni sami. Tenhle skvost nám na Provázku dělá radost víc než rok a my mu k těm jeho prvním narozeninám chtěli dát něco vopravdu speciálního. Takže už v sobotu si dáme Zkušebnu poprvé na provázkovském dvoře, poprvé s koncertem a poprvé s přespáním. Všechno nejlepšííí!

L. (Inspiční koc)