Divadlo Husa na provázku získalo exkluzivní souhlas Václava Havla k vytvoření scénické montáže z jeho textů. Touto „havlovskou inventurou“ chce divadlo přenést klasika z polic knihoven zpátky do našeho světa- a zároveň tak přičinit druhý díl k loni započaté trilogii Perverze v Čechách o české národní identitě, o naději- a zdrojích vykoupení ze svých chyb.

Spoluprací režiséra Vladimíra Morávka a dramaturga Petra Oslzlého vznikl scénář, v němž se cituje z různých Havlových dramatických i jiných textů. Nejde však o nahodilý sumář, nýbrž o důkladně komponovaný celek, v němž se často jednotlivé útržky z her, jejich postavy, situace dostávají v novém kontextu do nečekaného světla, často i protichůdného původnímu vyznění. Finále montáže pak Václav Havel napsal speciálně pro provázkovskou inscenaci-

Úryvky Havlových textů se potkávají s útržky z románu úspěšného polského prozaika a novináře Mariusze Szczygila Gottland, jež pomáhají v jakési dokumentární rovině dokreslit absurditu, perverzi, schizofrenii doby normalizace- ale i let docela nedávných. Příběh muže, intelektuála, umělce se prolíná s historickými událostmi a společenskými změnami v naší zemi od konce šedesátých let až do současnosti.

Podstatnou součástí inscenace je hudba, dílem od Daniela Fikejze, dílem složená z dobových šlágrů, interpretovaných skupinou Meteor z Prahy.

Vše vytváří divokou groteskní férii, v níž se skloňují v několika pádech slova Člověk, Ďábel, Bůh, Láska a Naděje, Čech a Nekonečno. Ne všemu se nejspíš bude dát úplně rozumět, leccos leckoho nejspíše popudí -ale snad i rozesměje. Protože legrace je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak sdělovat vážné věci. Řekl nám Václav Havel....