Nevyletět z Brna, je ze mě zkyslá srna

dobývání rodného města

Vítejte na večírku, který má člověk někdy jen sám se sebou. Vítejte ve vnitřní krajině jedné všímavé ženy. Vkročte do hlubin, vnořte se do krtinců, objevte jádro pudla, čmuchejte zmámeně… nebo se prostě jen nechejte unášet.

Inscenace Kamily Polívkové rozehrává texty brněnské rodačky, autorky a dokumentaristky Dory Kaprálové, která žije od roku 2008 v Berlíně a s radostí se pohybuje zejména mezi městy začínajícími na B. Vzniká tak scénická úvaha nad možností návratu do rodného města i nad nutností ho alespoň dočasně opustit. Protože blízkost a vzdálenost je v současném světě relativní. Občas levitujeme mezi prostory, a ani o tom nevíme. Jsme všude, a jsme nikde. Jsme rozprostření v letu nad celou střední Evropou — kým jsme tady a kým jsme tam?

„Možná že začnem žít v Brně zas po smrti / najdem si hezký byt / budem tam tiše snít / o tom jak jinde žít,“ píše Dora Kaprálová. A obrací naši pozornost k důležitosti mezilidských vztahů, křehkosti vazeb a k možnosti proniknout díky zájmu o své okolí skrze hranice politické, společenské i hranice sociálních tabu.

Kamila Polívková (1975) je oceňovaná kostýmní výtvarnice a režisérka, která se nejraději věnuje ponorům do vnitřních světů lidí z okraje společnosti. Jako režisérka vytvořila inscenace mj. pro Studio Hrdinů, HaDivadlo, Slovenské národné divadlo či německé Nationaltheater Mannheim. Je držitelkou Ceny Josefa Balvína za rok 2022 a Cen Divadelních novin za sezony 2019/2020 a 2015/2016.