rozhovor s prozaikem a nově i dramatikem Petrem Šestákem, autorem předlohy pro právě vznikající inscenaci Darwin & co.

Kdy a kde vznikl nápad napsat divadelní hru vycházející z fenoménu takzvaných Darwinových cen?

Myslím, že někdy na přelomu února a března letošního roku, kdy vůbec vznikl nápad, že bych mohl pro Provázek napsat drama. Najít námět je pro mě asi nejnáročnější část tvůrčího procesu, když píšu prózu, námět se musí nějak ustanovit zároveň s formou, musí se nějak hluboce týkat mojí zkušenosti a taková konstelace nastane jen velmi vzácně. Prózu na námět někoho jiného bych asi psát nedokázal, ale výzvu k napsání divadelní hry jsem vzal zároveň jako výzvu vyzkoušet si tvůrčí spolupráci, což mě vždycky lákalo. Takže jsem byl rád, když Martin Sládeček a Veronika Onheiserová přišli hned s několika nápady. Z nich nakonec Darwinovy ceny zarezonovaly nejvíc.

Jak jsi poznal, že jde o námět pro tebe?

Když jsme si o možných námětech povídali v kavárně, k Darwinovým cenám mi hned začaly naskakovat nápady. Bavila mě představa divadelního groteskna a absurdity, které v sobě ten fenomén automaticky nese, ale zároveň se mi hned ukazovala přesahová témata a aktualita námětu vzhledem k dnešní době, kdy Darwinova teorie stále silněji v nějaké zvulgárnělé podobě rezonuje ve společnosti i politickém diskurzu. Příznačné je taky to, jak je propojená s kapitalismem a ideologiemi volného trhu, třeba i tím, že používá ekonomický slovník, slova jako konkurence nebo dědictví. Námět taky samozřejmě otevírá i téma rostoucích obav z toho, že se vlastní superschopností či superblbostí vymažeme z evolučního řetězce jako celé lidstvo. Když jsem si potom začal studovat texty a videa ke skutečným Darwinovým cenám, úplně jsem se zděsil výsměšného a poučného tónu, který se k tomu váže. Věděl jsem, že musím významově úplně jinam. Z Darwinových cen tedy zůstala jen inspirace skutečnými případy a základní rozpory: jestliže je hloupá smrt evolučně prospěšná, je ještě pořád hloupá? Co vůbec můžeme tušit o tom, co se v budoucnu ukáže jako to prospěšné pro přežití našeho druhu?

Co tě přimělo naši výzvu nakonec přijmout?

Předně, taková nabídka prostě moc nejde odmítnout. Vždyť já jsem se o Huse na provázku učil už na střední škole! Pak v tom bylo taky trochu nedorozumění, protože jsem si v prvních okamžicích myslel, že jde o takovou nezávaznou nabídku, že něco zkusím napsat, a kdyby to mělo potenciál, tak by se s tím možná někdy výhledově dalo dál pracovat. Tak jsem řekl, že bych do toho tedy šel a Martin Sládeček zareagoval: „Tak fajn, premiéra bude na začátku listopadu a režírovat to bude Anna Davidová.“ Ve mně by se v tu chvíli, jak se říká, „krve nedořezal“. Ale co mi po počátečním šoku dodalo odvahu, byl právě tým divadla, se kterým jsem se potkal už dřív, když jsem měl možnost nahlédnout do příprav adaptace mého Vyhoření. Vědomí, že za projektem bude stát Martin coby dramaturg, Anna coby režisérka a celý jejich tým plný inspirativních lidí, mi dodalo potřebnou jistotu.

Petr Šesták (1981) je autorem románového pamfletu Vyhoření, nominovaného na cenu Magnesia litera 2023 a na Provázku uvedeného pod názvem Jednou nám za to děcka poděkujou. Oceňované byly i jeho předchozí, žánrově značně rozkročené tituly: poeticko-filozofický cestopis Kočovná galerie (2014), sbírka povídek Štvanice (2015), román Kontinuita parku (2021) a kniha pro děti Cesta je pes (2023). Dva roky žil v obytné dodávce a křižoval Evropu s pojízdnou výstavou fotografií. V současné době žije především v Praze. Provozuje analogové fotokabiny a organizuje kulturní akce v jihomoravském Mikulově. Text Darwin & co. napsaný na tělo provázkovskému souboru je jeho dramatickou prvotinou.

Mám strach. Nejen ze všech aktuálních či blížících se celosvětových hrozeb, ale i z psaní tohoto textu mám strach.

S každým dalším slovem mi úzkost podkopává nohy, s každým řádkem roste má pochybnost. Nebylo by lepší jej rovnou nechat napsat umělou inteligenci? Ta k psaní nepotřebuje vonné tyčinky, meditativní hudbu a Bachovu krizovou „rescue“ esenci. Text o strachu, který dnes svírá společnost, by měla jistě hotový do pár minut. Možná by bylo nejlepší nechat se jí rovnou nahradit…

Jaký strach má pak moje teta, která raději už ani nevychází ven? Kamarádka, která na kafi mluví jen o válce? Čeho se obává pán, který na mě dnes křičel v šalině? A čeho zase ti, kteří ve volbách budou volit jinak než já? Není právě strach tím, co nás všechny spojuje? Žijeme v době, v níž se světový řád a staré pořádky dávají v přímém přenosu do pohybu. Před našima očima se odehrává množství blízkých i vzdálených krizí. Stává-li se navíc ze strachu hlavní nástroj hybridních válek i předvolebních bojů, není se ani čemu divit, že počty lidí trpících duševními poruchami a sebevražednými myšlenkami se napříč generacemi zvyšují. Vlastní účet za terapii mě sice děsí, ještě více však představa, že existují lidé, kteří si ji nikdy nebudou moci dovolit…

Na Provázku se dlouhodobě snažíme vytvářet co nejbezpečnější prostor, v němž se i tomu, co nás znejišťuje a čeho se bojíme, můžeme společně postavit: tvořivě a třeba i s humorem. Čím dál více se nám ale zdá, že je na čase pohlédnout do tváře strachu samému. Odkud se bere a kam nás vede? Jakých podob nabývá? Kdy má smysl mu naslouchat a kdy ho naopak překonat? To jsou jen některé z otázek, které si v sezoně 2025/26 chceme klást. Nazvali jsme ji Neboj, neboj! a sami v ní toužíme prokázat odvahu – k dramatickým debutům, velkým příběhům, ne-lidským perspektivám i ke kolektivnímu autorskému hledání.

Odvaha svěřit oceňovanému prozaikovi Petru Šestákovi poprvé roli dramatika stojí na počátku galavečera inspirovaného fenoménem Darwinových cen. Křehká evoluční groteska Darwin & co. v režii naší kmenové tvůrkyně přivede na jeviště příběhy těch, kdo nejvynalézavěji popřeli pud sebezáchovy. Představí nejzarytější zastánce i zpochybňovače práva silnějšího. A někde mezi nimi nechá vyrůst otázku – je třeba se bát lidské smrtelnosti, nebo spíše naší toužebné nesmrtelnosti?

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška. Mimořádně pestrou a odvážnou sezonu pak na Zelném trhu završí autorská inscenace v režii Jana Mikuláška na motivy skutečných příběhů a zkušeností (nejen) Brňanů a Brňanek, od kterých bude Provázek několik měsíců sbírat odpovědi na jedinou otázku: Jaká byla nejtěžší situace ve vašem životě a co vám dalo sílu ji překonat?

„Provázek jsme vždycky chápali jako prostor, kde se můžeme tomu, co nás znejišťuje a čeho se bojíme, postavit bez obav: společně, tvořivě a třeba i s humorem. Stále více se nám ale zdá, že je na čase pohlédnout do tváře strachu samému. Odkud se ho dnes v nás a naší společnosti tolik bere a kam nás vede? Co nebo kdo ho vlastně vyvolává a proč? Kdy mu naslouchat a kdy jej naopak překonat? V sezoně opatřené heslem ‚Neboj, neboj!‘ proto s pěti výraznými režiséry a režisérkami několika generací oprášíme slovo ‚odvaha‘ a vtělíme ho do pěti ambiciózních inscenačních počinů obkružujících současné osobní a kolektivní strachy,“říká umělecký šéf Divadla Husa na provázku Martin Sládeček.

„Oceňovaný prozaik Petr Šesták u nás coby dramatik debutuje evoluční groteskou Darwin & co inspirovanou fenoménem Darwinových cen. S provázkovskou kmenovou režisérkou Annou Davidovou přivedou na jeviště příběhy těch, kdo nejvynalézavěji popřeli pud sebezáchovy, a odvážně si přitom posvítí na stále hlasitější kazatele sociálního darwinismu a práva silnějšího. Jevištní adaptace historického románu nobelisty I. B. Singera Satan v Goraji v režii Janusze Klimszi nastaví zrcadlo nám všem, kdo jsme až příliš ochotni ze strachu podlehnout svodům falešných mesiášů. Rozšířit lidské prožívání emocí o ne-lidskou perspektivu se na sklepní scéně pokusí komorní inscenace režisérky s názvem , která nabídne ponor do vnitřního světa zvířat.Celosezonní sběr odpovědí na otázku ‚Jaká byla nejtěžší situace ve vašem životě a co vám dalo sílu ji překonat?‘ se pak na samém konci sezony stane základem pro autorskou inscenaci v režii . Ta se pokusí nabídnout kaleidoskop momentů, v nichž se strach láme v odvahu a naději,“přibližuje dramaturgyně legendárního divadla na Zelném trhu .