Satan v Goraji

poznáte ho?

Společnost vyděšená a rozdělená množstvím krizí, staré pořádky se rozpadají před očima, na obzoru se rýsují bouřkové mraky. Přicházející zlo je sice rovnocenným soupeřem dobra, ale má mnohem větší fanouškovskou základnu. Za jakých okolností jsme schopni uvěřit pověrám, bludům, lžím? Co stačí k tomu, abychom podlehli vlastnímu strachu?

Téměř sto let od prvního vydání nelze číst Singerovu apokalyptickou vizi jako zprávu o uzavřené kapitole lidstva. Nejistoty a obavy z budoucnosti nás stále objímají ze všech stran. Všudypřítomný strach vymetá chodník samozvaným mesiášům nabízejícím snadná řešení: Zákony jsou přežitek a my nabízíme revizi. Nám nebude nikdo říkat, co je správné, to my víme nejlíp. A když se nedaří? Nebojte, vždycky můžete přehodit zodpovědnost na druhé! Lze se vůbec ubránit pokušení dosáhnout okamžitého vykoupení? Zvlášť když je k mání na jedno kliknutí? A vy poznáte rozdíl mezi ďáblem a vykupitelem?

Strhující jevištní vyprávění vyrůstající z údivu nad aktuálností Singerova palčivého varování. Z potřeby promlouvat o současnosti a k současnosti řečí velkých příběhů. Z touhy po třaskavém setkání provázkovského souboru se svébytnou osobností Janusze Klimszy, který se zároveň odvážně ujme adaptace románu. Inscenace jako precizní studie hroutícího se řádu.

Janusz Klimsza (1961) rozkročen mezi polskou a českou kulturní krajinou vytvořil řadu inscenací, a to nejen jako režisér, ale i autor a herec. Studoval herectví v polské Vratislavi a divadelní režii na pražské DAMU. Ze svých režijních výpadů se však vždy spolehlivě navrací do Ostravy, kde dříve působil jako umělecký šéf Divadla Petra Bezruče, následně jako umělecký šéf a kmenový režisér činohry Národního divadla moravskoslezského. Je nositelem Řádu za zásluhy o polskou kulturu, získal cenu polských kritiků Zlatá maska a několik ocenění na mezinárodních divadelních festivalech. Věnuje se literární, televizní a překladatelské tvorbě. Na Provázku se tento slezský svéráz představí poprvé.

Upozorňujeme diváky, že pro zvýraznění režijního záměru je v inscenaci použit umělý dým a herci na jevišti kouří cigarety.